Vážení uživatelé, stránky, na kterých se právě nacházíte, jsou v rekonstrukci a ve vývoji. Usilovně pracujeme, aby se zde již objevil jiný než obecný obsah a stránky tak byly přínosem pro naše návštěvníky. Náš vývojový tým právě dokončuje nový vzhled i obsah a již brzy se můžete těšit na novou verzi webu. Děkujeme za vaši přízeň a trpělivost.
Hodně štěstí přeje tým autorů
NOVOROČENKY
Sdělení nebo různých jazykových mutací stejného sdělení. Dalším trendem je to, že vizitky jsou na delší straně perforované dvěma otvory tak, aby byly snadno umístitelné například do prezentací či přiloženy do šanonů. Standardní formát vizitky, gramáž papíru a nízký reliéf povrchu vizitky jsou tedy rysem formy papírové vizitky.Standardní formát počítá také s tím, že vizitka je vyrobena z papíru o gramáži 230 až 320 g/m2, tedy z papíru předepsané pevnosti a kvality. V poslední době se zapomíná na to, že mezi standardní formáty patří obě strany vizitky papírové, tedy rubová i lícní pro využití.Kalendáře dělíme na několik základních typů - nástěnné kalendáře, stolní kalendáře nebo kalendáře kapesní.
Ručně psané papírové vizitky v Evropě zaznamenávají dynamický rozmach zejména od vzniku tzv. hanzovních měst, což byla obchodní a kupecká centra budovaná v pásmu od Německá až po Skandinávii a Rusko, ve kterých vznikají kupecké školy a kde se kupecké tržní informace sdělují adresně ve formě vizitek.Z roku 1230 je znám dokonce kodex určující pravidla předávání psaných papírových vizitek a také první zásady obsahu sdělení na papírové vizitce. Tištěné papírové vizitky se objevují po vynálezu knihtisku r. 1456 Johanem Guttenbergem a lavinovitě se šíří od té doby s mohutnou akcelerací do světa.Druhů kalendářů je v dnešní době mnoho, a proto je dělíme do tří základních skupin. Lunární kalendáře - sledující pohyby měsíce. Solární kalendáře - sledující pohyby slunce. Lunisolární – sledují pohyby slunce i měsíce.
LEVNÉ VIZITKY A KALENDÁŘE
Razítko je malé značkovací zařízení, vytvářející jednobarevné či vícebarevné otisky nebo plastické průtisky, i otisk takového zařízení. Razítko slouží jednak jako kancelářská pomůcka usnadňující vkládání opakujících se textů či obrázků nebo jiných grafických prvků do dokumentu, ale také ve funkci dřívějších pečetí k označení pravosti a autenticity listiny nebo k potvrzení a vyznačení úkonu, který je s otištěním razítka spojen. Nejčastěji se razítko otiskuje na papír. V přeneseném smyslu se termín užívá také pro digitální značku.edni z prvních, kteří vulkanizaci začali brzy používat, byli dentisté. Vulkanizované pryže používali k zhotovování otisků. K tomu si pořídili i speciální vulkanizér.V diáři bývají od sebe navzájem odděleny dny, měsíce, v některých případech i roky. Velikost kapesního diáře zpravidla nepřekračuje běžný formát A5, takže se diář obvykle vejde do kapsy.
Existenci razítka právnické osoby předpokládá například správní řád v ustanovení § 21 odst. 4, podle něhož zásilku neurčenou do vlastních rukou může převzít ten, kdo potvrdí příjem razítkem adresáta-právnické osoby, avšak vzhledem k tomu, že totéž oprávnění má i široký okruh dalších fyzických osob, nelze tuto možnost brát jako povinnost ani jako omezení. Na formuláři daňového přiznání a dalších daňových formulářích je předtištěná kolonka „podpis a otisk razítka plátce“, ale v zákoně nemá požadavek otisku razítka žádnou oporu. Závazné je pouze použití předepsaného tiskopisu a vyplnění předepsaných údajů, přičemž otisk razítka není údaj.Někdy kolem roku 1864 James O. Woosruff navštívil obchod, kde na výrobku uviděl technické údaje tištěné pryžovými písmeny, vystřiženými z ploché pryžové desky a nalepenými na dřevěnou desku. To ho natolik zaujalo, že roku 1866 začal experimentovat s odléváním pryžových písmen a jejich vulkanizací. Pomocníkem a rádcem mu byl jeho strýc, který byl dentistou.Vlastní pracovní část razítek tvoří gumové nebo polymerové štočky, na kterých je (nejčastěji leptáním - tvrzením polymeru, nověji gravírováním do gumy) umístěn text či jiné grafické prvky, avšak zrcadlově oproti požadovanému otisku. Štoček je připevněn k tělu razítka tvořícímu rukojeť, která umožňuje pevné uchopení razítka sevřenou dlaní.
KALENDÁŘE A DIÁŘE
Existují také velké diáře kancelářské, které obvykle bývají větší. Diář je užíván k zapisování osobních poznámkek (kupř. domácí úkoly, schůzky, pracovní úkoly). Někdy se diář používá pouze jako kalendář (zjištění jmenin, data, dnu v týdnu), některé diáře jsou doplněny i o další informace (horoskopy, testy, krátké texty, např. vtipy apod.).Standardní formát počítá také s tím, že vizitka je vyrobena z papíru o gramáži 230 až 320 g/m2, tedy z papíru předepsané pevnosti a kvality. V poslední době se zapomíná na to, že mezi standardní formáty patří obě strany vizitky papírové, tedy rubová i lícní pro využití.Druhů kalendářů je v dnešní době mnoho, a proto je dělíme do tří základních skupin. Lunární kalendáře - sledující pohyby měsíce. Solární kalendáře - sledující pohyby slunce. Lunisolární – sledují pohyby slunce i měsíce.
Ručně psané papírové vizitky v Evropě zaznamenávají dynamický rozmach zejména od vzniku tzv. hanzovních měst, což byla obchodní a kupecká centra budovaná v pásmu od Německá až po Skandinávii a Rusko, ve kterých vznikají kupecké školy a kde se kupecké tržní informace sdělují adresně ve formě vizitek.Z hlediska nastavitelnosti obsahu otisku lze razítka dělit na: * razítka se statickým obsahem (text, obrázek, případně orámování), * razítka s proměnným ručně nastavitelným obsahem: typicky datové razítko (datumka) nebo číslovací razítko s oběžnými gumovými pásy, * razítka sestavitelná: štočky jednotlivých prvků (např. písmen) se vkládají do kolejniček po vzoru klasické tiskařské sazby. V České republice známé především z dětských písmenkových tiskárniček, * razítka kombinující statický a proměnný obsah, typicky poštovní razítko s proměnným datem a časem, * paginovací – k průběžnému mechanickému automatickému číslování (Pagina = stránka), * elektronická – malé digitální tiskárny, tisknou text, aktuální datum a čas, číslo…, * razítkovací stroje, např. frankotypy, označovací strojky, odbavovací strojky, pokladní nebo počítací stroje atd...Podle technologie tisku se razítka dělí na: * klasická, využívající externí polštářek a nejčastěji dřevěnou rukojeť, * samobarvicí, s vestavěným polštářkem a mechanizmem pro samočinné otáčení textové desky. V klidu je textová deska otočena tak, že se dotýká polštářku, čímž se na ni nanese razítková barva pro další otisk. Vyměnitelný polštářek je obvykle vícevrstvý pro lepší kvalitu otisku a je napuštěn nevysychající razítkovou barvou. Samobarvicí princip využívají i paginovací razítka (jednobarevná/vícebarevná), * předbarvená, jejichž textová deska je přímo napuštěna razítkovou barvou. Jejich slabinou je zejména nemožnost datového otisku a malá životnost, * elektronická, využívající například ink-jet technologii, * slepotisková (reléfní), kdy papír je mechanicky prolisován. Tento typ nejlépe nahrazuje původní pečeť. Složitost výroby a trojrozměrný otisk zaručují vyšší ochranu takového dokumentu proti padělání. Někdy je slepotisk kombinován s barevným otiskem.
s využitím zdrojů: wikipedia.cz, www.adpress.cz a www.razitkapraha.cz
